Čau - čau
Původ: Velmi staré plemeno, jehož počátky sahají, jak o tom svědčí nálezy starých hliněných figurek, do doby před naším letopočtem. S největší pravděpodobností pochází z Číny, z oblasti Mandžuska. Do Evropy se dostal v roce 1887 a brzy se z něj stal módní pes. Již v roce 1895 byl v Anglii založen klub chovatelů tohoto plemene.
Popis: Středně velký, kompaktní pes lvího vzhledu. Hlava plochá, široká, bez výrazného stopu. Modrý jazyk! Uši malé, silné, mírně nakloněné dopředu. Menší oči mandlového tvaru. Krk silný, hrudník široký hluboký a široký. Krátký, rovný a silný hřbet. Končetiny rovné a svalnaté, hlezna jen velmi málo zaúhlená. Typický chůdovitý pohyb. Ocas vysoko nasazený, nesený přes hřbet. Srst je u dlouhosrsté variety velmi bohatá a hustá, kolem krku tvoří hřívu, bohatá je i na stehnech. Krátkosrstá varianta se vyznačuje bohatou, hustou, na omak "plyšovou" srstí. Zbarvení: Červené, černé, modré nebo skořicové, krémové nebo bílé. Může být stínované, ale nikoli skvrnité.
Charakteristika: Velice svérázná, "orientální" povaha. Samotářského založení, introvert, krajně nedůvěřivý k cizím lidem. I v rodině si většinou sám vybere jednoho člověka, na kterém visí a jemuž je zcela oddán. Navzdory vzhledu plyšového medvídka to není žádný mazlíček pro děti, ale hrdý, důstojný, uzavřený pes.
Užití: Kdysi všestranně použitelný pes (k lovu, k tahu), již déle než jedno století však je chován pouze jako originální společník.
Výskyt: Dlouhosrstá varianta patří u nás i ve světě k běžně chovaným, i když ne masově rozšířeným plemenům. Krátkosrstý čau je nesmírně vzácný a stojí na pokraji vyhynutí.
Zvláštní nároky: Atraktivní srst je pochopitelně dosti náročná na údržbu. Plemeno navíc díky ní i zkrácené čenichové partii špatně snáší vyšší teploty a je náchylné k přehřátí. Také v chovu se vzhledem k přešlechtěnosti mnohých jedinců často vyskytují komplikace.
Možná záměna: S eurasierem, který je na první pohled lehčí, má méně bohatou srst, je vyšší.
